Klamání spotřebitele pro pokročilé

in Česky!2 months ago

Možná to nevíte, a možná to neví ani lidé, kteří tuhle metodu používají. Pokud si vymyslíte falešné recenze, jde o klamání spotřebitele - obtížnost pro začátečníky. Není nic snazšího, než si napsat pár pochval a zveřejnit si je. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů o má jasno, § 5 odstavec 1 zní:

"Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil."

Abychom si to demonstrovali na příkladu, zabloudil jsem na stránky slibující snadný přivýdělek z domova, flexibilní pracovní dobu, a tak dále. Znáte to.

image.png

Protože se podle všeho jedná o chat pro dospělé, z něhož se později vyklube čert ví co (nebo taky vůbec nic s několikatisícovým vstupním poplatkem), provozovatel stránek vybral fotku, ve které není vidět do obličeje. Přesto si troufám tvrdit, že slečna Eva Jelínková neexistuje, neb identická fotka se povaluje na všech koutech internetu (viz Google), což v praxi znamená, že se objevila někde v nějaké fotobance.

Pokud slečna Jelínková skutečně neexistuje a celá reference je vymyšlená, jedná se o nekalou obchodní praktiku, neb spotřebitel může uvěřit, že jde o autentické hodnocení spokojené zákaznice/uživatel/zaměstnankyně, což "může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě (v tomto případě registrace), které by jinak neučinil."

Oddělení marketingu většiny firem ví, že tohle chování není tak úplně košer a v případě jakéhokoli sporu by to nemuselo dopadnout dobře. A tady přichází klamání spotřebitele pro pokročilé. Namísto toho, abyste si napsali recenzi sami, zaplatíte náhodným lidem za to, že recenzi vymyslí a publikují svým jménem. Občas to na vás praskne:

image.png

Nutno dodat, že u profilu bez hodnocení je pětikilo opravdu hodně, většinou se falešné recenze prodávají v balíčcích na různých stovkomatech, z čehož si můžete udělat obrázek o tom, na kolik zhruba vyjde jedna. Ti "solidnější" lidé, kteří zajišťují falešné recenze, obvykle slibují, že profil recenzenta bude vypadat živě a aktivně. Těžko říct, zda shání skutečné lidi, s nimiž se dělí o provizi, nebo jestli za tímto účelem zakládají facebookové, google a další profily po tuctech.

Falešné recenze lze nicméně obvykle poznat tak nějak pocitově. Navíc když to vypadá, že s ostatními recenzemi téhož profilu to je tak nějak podivné. Třeba když nakupuje u Znojma, do autobazaru se vydá do Prahy (a dostane fajn úvěr), aby si mohl zhruba ve stejné době vyřešit konsolidaci půjček u nebankovní společnosti, u které zřejmě dostane úvěr s výrazně vyšším úročením, protože kdyby nepatřil mezi rizikové klienty, půjčili by mu v bance...

S prokazováním a případnými sankcemi za tenhle typ falešných recenzí už je to těžké... Ale většinou je dokážete poznat, když se nad nimi zamyslíte.

Sort:  

"Ale většinou je dokážete poznat, když se nad nimi zamyslíte." Což je bohužel důvod proč vůbec někoho nachytají.

Máme váz RÁDI PANE PREMIÉRE. Vaši voličyt stojí při Vás!

Mimochodem, i těch politických je možné, že vznikají organizovaně ale zadarmo. Jedna paní nakopírovala v komentáři i instrukce, které pravily, že po zkopírování zprávy ji má označit, aby ji hned po ní nepoužil ještě nekdo jiný. To bylo legrace. Platí paragrafek i proti politickým entitám?

To není klamání spotřebitele. Projev politického názoru či přesvědčení je obecně OK a pokud je mi známo, publikování cizího názoru vlastním jménem nikterak regulované není.

Dobře, každopádně dost komentářů pod politickými příspěvky působí podezřele. A na profilu pak vidím minimální historii/žádné fotky. Myslím, že to je stejný problém.

A ten konkrétní problém je v čem? Když si otevřu cukrárnu a pak si (jako podnikatel) vytvořím dvacet falešných recenzí o tom, že moje zmrzlina je nejlepší ve městě, přičemž je úplně obyčejná, jde o klamavou obchodní praktiku, viz úvod článku. Poskytuji nepravdivé informace, na základě kterých ovlivním jednání spotřebitele.

Co provedu, když si (coby soukromá osoba vyjadřující svůj názor) vytvořím falešný profil s jiným než vlastním jménem a komentuju politickou diskusi?

Přinejmenším to je proti podmínkám sociální sítě, pokud se nezměnily. Dále je otázkou, kolik takových účtů jeden z těch lidí má. Jednou jsem viděl člověka reagovat na vlastní příspěvek v třetí osobě. Je to prostě úplně stejný typ klamání, akorát místo spotřebitele cílí na potencionální voliče a možná není placený.

Jak stejný typ klamání? Falešnou recenzi zmrzliny neověří zákazník jinak než ochutnáním.

Podle kvality provedení velkou část těchto recenzí poznáš. V druhém komentáři jsem uvedl příklad. Pak tu byla jedna Facebooková reklama, kam asi 10 profilů napsalo "Konečně si mám v Praze kde vyprat."

Pokud recenze vypadá autenticky, tak to nepoznám. Ale v mnoha případech to tak není. A myslím si, že to bude většina. Psaní falešných recenzí určitě není prací nějakého intelektuála, který by si na to dokázal opravdu dobře dávat pozor.

A čím uživatel XY, který na FB nebo podobné sociální síti napíše "Konečně si mám v Praze kde vyprat.", ovlivňuje ostatní spotřebitele?

Srovnej s:
"Godfishova cukrárna má tu nejlepší zmrzlinu v celé Praze."