Z Kyšic do Ejpovic

Dnes jsem opět využil volný den k malému výletu. Celkové finanční náklady na něj, když nepočítám jídlo a bylinný čaj, činily 30 Kč.
Vyrazil jsem z Plzně městským autobusem č. 53 do obce Kyšice. Jízdenka stála 8 Kč, neboť jsem překročil hranici vnitřní zóny MHD.
Do autobusu jsem nastoupil na konečné trolejbusu č. 16 v Doubravce.
Zaujal mě tam kontejner na elektroodpad vyzdobený ve stylu Street Art. Proč ne. Je to zajímavé.

Za chvilku už mi odjíždí autobus směr Kyšice. Za pár minut už vystupuji na Kyšické návsi.
Její dominantou je kaple sv. Vavřince z roku 1829 obklopená lipami a kaštany.

Kromě kaple mě tu zaujme i nový památník obrněné československé brigády, která sem dorazila 8. května 1945.
Co to leží u jeho paty? To vypadá jako skutečné artefakty z té doby. Tankové kolo, nábojnice, část pancíře, kanystr...
Vše je pokryté sněhovým popraškem, který rychle taje.

Na konci obce si povšimnu ještě maličké výklenkové kapličky. V okolí je plno statků vystavěných ve stylu selského baroka.

Nyní už Kyšice pomalu opouštím směrem k železniční trati. Poslední dům vpravo má zajímavou zahradu. Tedy ani ne tak zahradu, ale zajímavé je to, co na ní stojí.
Stará dobrá vojenská Tatra 813 Kolos. Škoda, že je v takovém stavu...

Pokračuji směle dále. Otevírá se mi půvabný pohled do krajiny Rokycanska.

Podejdu dva železniční mosty. Jeden je nový, z roku 2015, na něm vede trať do nového tunelu pod Chlumem a druhý je původní, na staré Pražské trati. Dnes ho využívá jen lokálka do Radnic.

Za mosty vpravo nacházím zajímavé místo. Vypadá to jako skládka starého dřeva. Co se to však skrývá za ní?

Malé jezírko. Voda do něho vytéká z podzemního objektu.
Jedná se o bývalý, tzv. Nový sklad střeliva pro původní Ejpovický lom.
Bohužel k jeho portálu se dnes nepodívám. Podmáčený a svažitý terén po dnešním tání sněhu je neprůchodný.
Aneb sletět do jezírka nebo skončit v bahně a pak v takovém stavu nastoupit do veřejné dopravy se mi dnes fakt nechce :)
Každopádně bližší průzkum tohoto objektu jsme provedli již v roce 2011. Věnuji mu později samostatný článek.

Další moje kroky povedou po téhle přívětivé cestě vedoucí do chatové oblasti v Ejpovicích.

Před chatovou oblastí si prohlédnu výtok řeky Klabavy z lomového jezera Ejpovice.

Vtéká sem i Ejpovický potok. Voda z tajícího sněhu jeho tok značně posiluje.

Blížím se k železniční zastávce Ejpovice.
Vlak mi ujíždí těsně před nosem a další jede až za hodinu. Mám tedy ještě trochu času na průzkum okolí.
Vyfotím vám tenhle most na koridorové trati na Prahu.
Je sice betonový, ale obložený kamenem, což mu dává trošku lepší vzhled.

Projdu se ještě k jezeru. Půjdu okolo umělého kanálu Ejpovického potoka. Byl sem přeložen kvůli těžbě v lomu.

Ejpovické jezero vzniklo zatopením lomu na železnou rudu v roce 1966.
Kvůli těžbě v lomu bylo nutné odklonit tok řeky Klabavy dvěma několikakilometrovými tunely. Po skončení těžby byl tok řeky navrácen do původního koryta a z hluboké lomové jámy vzniklo jezero s rekreačním využitím.
V dálce je na fotce vidět peřejnatý vtok řeky do jezera.

Prohlédnu si geologický profil břehu jezera. V šedých břidlicích tu vystupuje pásmo železné rudy. Její výtěžnost zde byla ovšem velmi malá a těžba nerentabilní.

Pohled na jižní zátoku jezera. Na jeho březích se daří břízám. Bříza bělokorá (Betula Pendula) je takový pionýr mezi stromy. Jako první osidluje člověkem poničenou krajinu...

Představuji si, jaké byl okamžik, kdy střelmistr dal pokyn k odstřelu provizorní hráze nad lomem, odklánějící tok řeky do tunelů. Okamžik zahájení zatopení lomu.
Silná detonace a obrovský hukot. Davy přihlížejících na okraji lomu zpozorněly.
Už teče! Obrovská masa vody se objevila nad lomem a řeka vtrhla do hloubky lomu dravou silou nespoutaného živlu.
Objevil se vodopád vysoký deset metrů. Rezavé opuštěné torzo bagru na dně lomu se octlo pod vodou.
Jezero bylo stvořeno.

Řeka Klabava dovede být hodně vodnatá. Teče z Brd, kde tající sníh na jaře živí její vody. Lom musel být rychle napuštěn.

Napiji se bylinkového čaje a dám poslední snímek výletu. Jehnědy padlého stromu.

Můj výlet končí. Pospíchám na vlak. Jízdenka stojí 22 Kč. Projedu s ním nejdelším železničním tunelem v ČR a za pět minut vystupuji v Doubravce.
Byl to sice krátký, ale zajímavý výlet. Na pěti kilometrech jsem toho viděl víc než dost.