Proč vám zaměstnavatel raději přidá, než aby vás nechal jít

avatar

Máte ve svém okolí nějakého recruitera, člověka, který se na HR oddělení stará o nábor nových zaměstnanců? Popovídejte si s ním o situaci na trhu práce. Možná budete překvapeni. Mile, v řadě oborů totiž trh nahrává zaměstnancům. Najít za odcházejícího zaměstnance nového je časově náročné a drahé. Nemáte garanci, že bude stejně kvalifikovaný a schopný jako ten, který odchází. Může vám během zkušební lhůty kdykoli odejít, z minuty na minutu. Může být věčně nemocný nebo se starat o nemocné děti. A bude trvat týdny až měsíce, než se zapracuje a začne svůj potenciál využívat naplno.

(Článek rozšiřuje diskusi s @phortun’em pod tímto článkem od @timehacker’a)

„Šéfe, pojďte si promluvit o zvýšení mého platu. Doba je, jaká je, a když si nevydělám víc, budu se muset poohlédnout po něčem jiném.“ Tohle samozřejmě není ten nejlepší způsob, jak si říct o víc peněz, ale vystihuje to, co se vám možná honí hlavou. Firma vám může přidat řekněme osm tisíc hrubého, dvacet procent plus mínus průměrné mzdy. Celkový náklad na vás naroste vzhledem k odvodům, které ani nevidíte, zhruba o jedenáct tisíc měsíčně. Zaměstnavatele tak budete stát asi o 135 tisíc korun ročně víc. Je to pro něj dobrá investice.

„Mrzí mě to, ale od nadřízených mám seškrtaný rozpočet. Tenhle kvartál přidávat nemůžu, ale pobavíme se o tom hned po prázdninách.“
“I mě to mrzí, šéfe, ale v takovém případě mi nezbývá, než podat výpověď. A protože jste nemlátili prázdnou slámu, výpověď na personální opravdu odnesete. Tam se vám odchod budou snažit napůl s nadsázkou, napůl vážně rozmluvit.

Realistický scénář, něco podobného se už děje a dít určitě bude. Chcete koneckonců 20 % navíc.

Jen co se za vámi zavřou dveře, na personálním zvážní. Váš odchod pro ně znamená spoustu práce. Kromě papírování si budete muset vybrat dovolenou. A hlavně dostanou úkol: „Najdete mi nového X, nejlépe za stejné peníze. A vlastně by mohl být i schopnější. Lidi teď jsou, bude krize, ne?“ Ale na HR ví, že lidi nejsou. Vypustí do světa inzeráty na vaší pozici. Jednorázový náklad 10 000 Kč a víc. A budou se modlit, aby se přihlásil alespoň někdo, kdo odpovídá profilu dané pozice, a zároveň si neřekne o polovinu víc, než kolik jste brali vy.

Když bude mít firma opravdu štěstí, bude stačit ta desetitisícová investice na inzeráty a dalších deset až dvacet tisíc, které stojí celé výběrové řízení (čas všech zúčastněných, kteří chodí na pohovory a výběru se věnují). Výsledkem bude člověk, který si vydělá zhruba o těch požadovaných 20 % víc než původní zaměstnanec, a který se bude měsíc až tři rozkoukávat, než začne pracovat naplno. A bude mu trvat rok až rok a půl, než začne opravdu naplňovat svůj potenciál. Pokud třeba neodejde už ve zkušební době. Nebo se nestane něco jiného. A výsledek? Firma utratila několik desítek tisíc navíc, asi měsíc platila namísto jednoho člověka dva (aby si nový zaměstnanec od původního přebral agendu) a na mzdových nákladech ve výsledku neušetřila.

V tom horším případě samotné inzeráty nestačí. Bude třeba je propagovat, „topovat“, opakovat… Což stojí další peníze. Možná bude třeba sáhnout po headhuntingové agentuře nebo nabídnout zaměstnancům bonus za nábor nového kolegy. To jsou minimálně desetitisícové položky. I výběrové řízení se prodraží – je třeba potkat víc lidí a doufat, že někteří z nich budou slibnější, než se zdá z jejich životopisů. Ve výsledku můžete utratit třeba padesát sto tisíc a skončit s někým, kdo je ne tom po profesní stránce hůř, než ten, který odešel, a bude s ním ještě spousta práce. Firma bude muset investovat do jeho rozvoje, což je někdy dost nejistá investice. Ale je možné, že bude brát stejně jako zaměstnanec, který odešel. Firma bude mít za stejně peněz méně muziky a uteče jí spousta peněz bokem.

Management většiny firem o téhle matematice moc dobře ví. A pokud je to ekonomicky smysluplné, chová se podle ní. Pokud jste spolehlivý zaměstnanec, pokud na vaši pozici nelze snadno nabrat někoho jiného a nepracujete ve státní správě ani firmě, se kterou to jde z kopce, pravděpodobně si zvýšení platu dokážete domluvit. Alespoň dokud tu bude nízká nezaměstnanost a nedostatek schopných lidí.

pr_vcela.png



0
0
0.000
14 comments
avatar

Congratulations @godfish! You have completed the following achievement on the Hive blockchain and have been rewarded with new badge(s):

You got more than 12000 replies.
Your next target is to reach 12500 replies.

You can view your badges on your board and compare yourself to others in the Ranking
If you no longer want to receive notifications, reply to this comment with the word STOP

Check out the last post from @hivebuzz:

We have finished upgrading our website
Support the HiveBuzz project. Vote for our proposal!
0
0
0.000
avatar

Můžu potvrdit, mě se vždycky žádost o zvýšení platu vyplatila. Klíčové je odhadnout kdy ji podat a o kolik si říct. A mít nějaké rozumné zdůvodnění.

Na druhou stranu, před nějakými sedmi lety, jeden můj kolega požádal o zvýšení platu s tím, že když ne, tak podá výpověď, a šéf mu řekl, že ať tedy jde (a šel). A jednalo se o poměrně důležitého pracovníka a ta částka, o kterou se jednalo, byla v podstatě směšná. Ale šéf ten argument pochopil jako vydírání a z principu ho odmítnul (i když ho to stálo, jak píšeš, výrazně víc peněz, než kdyby na to kývnul). Ale je pravda, že ten případ znám jen z jedné strany, možná, že za tím bylo ještě něco jiného.

0
0
0.000
avatar

Nevím, jaká byla situace na trhu před nějakými sedmi lety, ale vím, jaká je teď. Říct si o zvýšení platu způsobem, který jsem popsal výše, je nešťastné. Ale jak si říct o vyšší plat, by asi vydalo na celý článek, nechtěl jsem to zbytečně natahovat. Už takhle je to skoro 700 slov...

0
0
0.000
avatar

Je to zvláštní, ale žádného recruitera neznám. Upřímně ani nikoho, kdo by pracoval v HR. Přičemž jsou to dnes jistě běžnější povolání než třeba dojička v kravíně nebo traktorista. A recruiteři budou potřebovat coache. A fitnestrenéry a psychoterapeuty...
Zkrátka nejsou lidi.

0
0
0.000
avatar

A propos, kolik znáš dojiček?

0
0
0.000
avatar

Asi osm, když nepočítám důchodkyně.

0
0
0.000
avatar

Tak to jsme na tom s čísly úplně naopak :) dobře znám tak osm lidí z HR, jedna z nich je dokonce T. nejlepší kamarádka ze střední (ale ve Španělsku je situace na trhu práce úúúúplně jiná než u nás). A naopak neznám jedinou dojičku :)

0
0
0.000
avatar

Ano, každý žijeme v jiné bublině, každý máme vazby na jiná prostředí.

0
0
0.000
avatar

U nás ve fabrice máme celkem velké HR oddělení, ale recruiterky jsou tam jenom dvě. Vlastně aktuálně jedna, druhou hledáme.

0
0
0.000
avatar

Jestliže recruiterka hledá recruiterku, tak je něco špatně. Protože ji logicky nikdy nenajde, jelikož by tak ohrozila svoji nepostradatelnost...

0
0
0.000
avatar

Pokud ji nenajde, tak zase zpochybní svoje recruiterské schopnosti 😃 a navíc bude muset pracovat za dvě.

0
0
0.000
avatar

Ale nikdy přeci nemůže sehnat sobě nikoho rovnocenného, protože ona sama je přeci dokonalá... Maximálně juior recruiterku... (Nevím proč si myslím, že chlapa tam nechce.)

0
0
0.000