Jak se hraje na jiných blockchainech I

Online hry nejsou tak úplně můj šálek čaje. Ale ve vztahu k NFT mi dávají mnohem větší smysl. I větší smysl než třeba virtuální NFT umění, ale to už je jiné téma. Herní byznys neustále roste. Chléb a hry, řeklo by se. Nechce se mi hledat čísla, ale až příště pojedete plným metrem, vlakem nebo autobusem, podívejte se kolem sebe. Hry na mobilu dnes hraje prakticky každý. Většina z nich funguje na nějakém freemium principu. Hra sama je zadarmo, ale když se chcete někam posunout, budete s ní muset trávit spoustu času. Nebo si za symbolický poplatek koupíte nějaký zlepšovák. Za pět dolarů rychlejší stavbu budov, za deset balíček herní VIP měny, za tři dolary extra suroviny…

I když z těhle her nic nezískáte, za pár stovek měsíčně můžete mít dobrý pocit, že jste chytřejší a lepší než desetitisíce hráčů z celého světa. Tvůrci her pochopitelně moc dobře vědí, jak je pocit vlastní důležitosti naplňující. A tak má i ta nejstupidnější hra nějakou formu sociální interakce. Kmeny, klany, cechy, ligy, zkrátka cokoli. I když se ve hře nijak extra nespolupracujete a v principu spočítá jen v tom, že si každých deset minut kliknete na nějaké tlačítko.

Podobná klikačka by vás asi po pár týdnech přestala bavit, protože je pochopitelně nutně monotónní. Ostatně, každá mobilní hra musí být už z principu monotónní, protože mobily nenabízejí dostatek ovládacích prvků k tomu, abyste mohli hrát nějakou komplexní a složitou hru. Zato umožňují rychlé platby skrze Apple Pay/Google Pay. Dost rychlé a jednoduché na to, abyste zaplatili bez zbytečného přemýšlení. Protože kdybyste někde museli vypisovat číslo karty a čekat na ověřovací esemesku, dost možná byste si nákup herního čehosi rozmysleli a peníze utratili za něco hmatatelnějšího.

Jak dostat peníze zpátky?

Blockchainové hry nepřichází se žádnou velkou revolucí, pokud jde o herní principy. Některé se snaží být složitější, jiné jednodušší, ale všechny více či méně kopírují tisíckrát osvědčené. Nezaujatý pozorovatel najde jen jednu zásadní změnu. Monetizaci her. V blockchainových hrách většinou (jsou samozřejmě i výjimky) kupujete něco, s čím můžete nakládat. Koupíte si vylepšení produkce budov, ale ona produkce lze nějakým způsobem zpeněžit. VIP herní peníze mohou být token na Hive nebo třeba Ethereu. A tak dále.

Když vás taková hra přestane bavit, můžete se svých digitálních aktiv zbavit. Prodat je ostatním, směnit na nějakém tržišti a podobně. S příchodem NFT je navíc můžete i pronajímat. Což mi přijde jako velmi zajímavá možnost hlavně v případě, že do nějaké hry proniknete mezi prvními. Viz karty ve Splinterlands, které se pronajímají za tisíce dolarů. Věřím, že jednoho dne zajímavě pronajmu i svá aktiva v Exode. Nad Drug Wars jsem dávno zlomil hůl. A jiné hry zatím nehraju.

Každopádně se zdá, že přišel čas to změnit. V nadcházejících měsících se chci podívat na to, jak se hraje na jiných blockchainech. Hive má v tomhle směru obrovskou konkurenční výhodu – bezplatné a rychlé transakce. Na ně je navázané tržiště Hive Engine, které vlastně umožňuje převádět aktiva z jedné hry do druhé, mimo jiné. Těšte se na další články ze série!